Letecká medicína pomáhá zachraňovat životy nejen na bojišti

Foto: USAIRSR/ J.Appl. Fyz.

Metoda při které se využívá působení podtlaku na dolní polovinu těla, zvaná LBNP (Lower Body Negative Pressure), byla původně vyvinuta pro výzkum v rámci letecko-kosmické medicíny. Dnes se však využívá např. i pro výzkum účinků krvácení na člověka. Zde si můžete přečíst článek na toto téma.

Vojenský a kosmický výzkum rozvíjí metody léčby ran

Foto: USAF

Těžké zranění člena jednotky hluboko v týlu nepřítele. Špatné počasí, možnost evakuace v nedohlednu a do toho se rána ošklivě zanítila. A podobná situace ve vesmíru. Astronaut utrpěl během letu na Mars hluboké tržné poranění. Následoval zánět, horečka a zásoby antibiotik se tenčí. To jsou možné scénáře, kvůli kterým spojili své síly vědci z amerického armádního výzkumu a NASA, s cílem zvýšit šance lidí v extrémních podmínkách na přežití. Co mají společného kosmický výzkum a válečná medicína? Je toho mnoho a jedním z příkladů se zabývá tento článek.

Potřeboval nové srdce. Teď jeho „pumpa z raketoplánu“ čerpá krev

Foto: NASA

Umělá srdeční pumpa, neurochirurgický robot a řada dalších lékařských technologií a metod jsou výsledkem programu amerických raketoplánů, se kterými se do vesmíru podívaly i krysy, ústřice, nebo ryby. Někteří z těchto tvorů se už nevrátili. Na raketoplánech se také uskutečnilo několik pitev. Éra raketoplánů skončila. Článek "Potřeboval nové srdce - teď jeho pumpa z raketoplánu čerpá krev" se zabýval jejich přínosem do moderní medicíny.

Medicína proti záludnostem létání

Foto: USAF

Ve spojitosti s létáním existuje celá řada medicínských problémů, které si vyžadují hlubší systematické studium, zvláštní přístup a metodiku jejich řešení. Tak se v medicíně vyvinula specializace zvaná letecké lékařství, využívající nejnovějších vědeckých metod, přístrojů a počítačových simulací. Ta byla tématem článku Medicína proti záludnostem létání .

Kosmická loď má vybavení moderní sanitky

Foto: NASA

Poznat, jaké to je být astronautem a pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici, to je klukovský sen mnoha z nás. Pravdou však je, že půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, obíhající ve výšce 360 km nad zemí, představuje pro lidský organismus značnou zátěž, což má své neblahé následky na zdraví astronautů. 

Jaká jsou zdravotní rizika, číhající na astronauty při dlouhodobých kosmických letech, to je téma článku, vydaného v roce 2009 v časopisu 21. Století.
21. Století: Kosmická loď má vybavení moderní sanitky

LÉKAŘI VE VESMÍRU

Foto: NASA

Medicína zaznamenala během druhé poloviny dvacátého století neuvěřitelný rozvoj. Snaha člověka o pronikání do vesmíru si vyžádala vznik medicíny kosmické. Jak platná je kosmická medicína nám, obyčejným pozemšťanům?

Porazíme díky vesmírným výzkumům rakovinu, nebo se alespoň zbavíme mořské nemoci?

Psal se rok 2001 když Pavel Boháček vydal v časopisu Koktejl první článek na téma přínosů kosmonautiky do medicíny.

časopis Koktejl: LÉKAŘI VE VESMÍRU